Menu

PŘÍBĚH KAROLÍNKA A ROZÁRKA

Pomohli jsme holčičkám na jejich cestě částkou 62.000 Kč

Karolínka s Rozárkou se narodily jako jednovaječná dvojčátka ve 29. týdnu těhotenství s váhou 980 gramů a 1180 gramů. Ač celé těhotenství probíhalo bez větších komplikací, všechna vyšetření dopadala dobře, holkám se v bříšku nelíbilo a na svět si pospíšily. Zpočátku vypadalo vše dobře a poporodní adaptace probíhala bez větších potíží. Karolínka od začátku dýchala pouze pomocí CPAPu, po 36 dnech zvládla dýchat úplně sama. Rozárka byla sice 4 dny připojena na umělé plicní ventilaci, ale poté dýchala též s pomocí CPAPu a po 33 dnech i ona začala dýchat sama, bez jakékoliv pomoci. Zdálo se být vše na dobré cestě a rodiče si mysleli, že holčičky jsou z nejhoršího venku. U Karolínky proběhlo masivní krvácení do hlavičky. Následkem tohoto krvácení došlo k částečnému rozpadu mozkové tkáně a část tkáně je zjizvená. Lékaři nedávali Karolínce velké naděje na normální život a v podstatě od začátku rodinu připravovali na nejhorší možné scénáře v podobě závažných trvalých následků. Když se rodiče s tímto faktem alespoň v rámci možností smířili, přišla další rána. Těžké krvácení prodělala i Rozárka. Prognózy u Rozárky jsou stejné, ne-li ještě horší. Bohužel tak masivní krvácení nezůstalo bez následků. Obě holčičky mají spastickou formu DMO. Karolínka zatím vývoj do triparézy a Rozárka do kvadruparézy. U obou holčiček se objevila sekundární epilepsie, konkrétně Westův syndrom.

Maminka dvojčátek: "Musím říct, že nebylo a není vůbec jednoduché se s tím vším smířit, srovnat se s tím a naučit se s tím žít. Člověk v podstatě nemá na výběr, musí nějakým způsobem fungovat, protože ho holčičky potřebují. A potřebují nás mnohem víc, než kdyby byly zdravé. I přesto, že je péče o holčičky skutečně náročná a mnohdy až vysilující, prognózy nejsou ani trochu optimistické, tak se jako jejich matka nevzdávám, naděje přeci jenom umírá poslední, bojuji ze všech sil a s manželem pro ně děláme vše, co je v našich silách. Kdyby mohla láska a víra léčit, věřte, že bychom se my jako rodiče a naše nejbližší rodina a přátelé vyždímali do posledních sil, jen proto, aby naše holčičky mohly žít normální život. Bohužel žijeme v době, kdy šance na „normální“ život stojí spoustu peněz a kdy je i velmi moderní medicína na léčbu krátká."

Pro holčičky jsou velkou nadějí neurorehabilitační pobyty, hipoterapie a intenzivní rehabilitační pobyty, které jsou finančně velmi náročné a rodiče nejsou schopni rehabilitace zaplatit.

Maminka dvojčátek: "Závěrem bych z celého srdce chtěla poděkovat Nadačnímu fondu pro předčasně narozené děti a jejich rodiny za finanční podporu při hrazení neurorehabilitací, které holčičkám pomáhají posunout se vpřed. Zdraví není bohužel samozřejmost, stejně tak není samozřejmé porodit v termínu a zdravé děti. O to víc si vážím pomoci. To, že se holky posouvají, to, že jsou tam, kde teď zrovna jsou, že zvládají to, co zrovna zvládají, je právě i díky pomoci nadačního fondu pro předčasně narozené děti, který nám poskytl finanční pomoc na tolik nákladné rehabilitace."

Rodině jsme přispěli na rehabilitační pobyt částkou 62.000 Kč. A jsme připraveni pomoci i v následujícím roce.

Karolína a Rozárka
Karolína a Rozárka
Karolína a Rozárka
Karolína a Rozárka
Karolína a Rozárka